5 měsíců

Milí přátelé,

konečně po trochu hektickém, žárlivém, rušném, cestovatelském, krásném rodinném létu  se dostávám do rytmu. Už vím, kdy musím jít spát, abych druhý den mohla otevřít obě oči, už vím, že zase budem neustále bojovat s bacily během školního roku, ale co určitě vím, že my chybíte, že jsem se moc těšila, až budu mít chvíli zase něco připsat na blog, nechat nahlédnout do naší kuchyně a podělit se s vámi o trochu mého štěstí :).
 

Amálka má zítra 5 měsíců, je z ní malá rošťanda, co se řehtá svému bráškovi, s očima dokořán velmi intenzivně studuje okolí, s pusinkou neustále otevřenou se snaží nacpat si aspoň něco dovnitř a při každé příležitosti blinká. V noci vrní jako koťátko, když chce mléko, když chce pozornost přes den tak výská - píská a když už se nazlobí, tak zaječí jako siréna. Pokud ji nic nebolí tak nepláče, šikovně si prstíky přitahuje hračky a dudlíka a ráda sahá na vlasy. Umí se tak mrskat, že je nad moje síly ji někdy vyfotit v klidu, jinak je velmi klidná, společenská holčička, která rozumí srandě. Když se jí něco nelíbí umí to dát pořádně najevo. Občas "povídá", brouká, výská. Zvykla si přes léto na cestování, ujela s námi 3000km v autě, proletěla se po Evropě, poznala svou českou rodinu, fascinovalo ji moře, kde se několikrát vykoupala, očichalo si ji několik exotických i neexotických zvířat, potrápila ji změna mého stravování během cest, oblíbila si noční procházky a velmi se jí líbilo flamenco! Má ráda děti kolem sebe, ruch, lidi, prostor, stromy, procházky. Často se směje na lidi, na sebe do zrcadla, pokaždé, když se probudí. Je šťastná a zdravá. A my jsme šťastní s ní, neumíme si představit život bez naší holčičky tak plné života a radosti :)

Lopezátko a Lopezátková spolu, to oni moc rádi, pokud mě zrovna jeden z nich nepotřebuje jen a jen pro sebe :).

Podzimní čepička, lepší foto nebylo, pokud se nepočítá víc rozmazané :)