Jde mi na co sáhnu. Třeba jsem si navolila možnost komentářů přes google +, ale už jsem nevěděla, že to odpálkuje komentáře z jiných zdrojů. A teď nevím, jak to změnit. Tím se hluboce omlouvám všem, kteří mi chtějí napsat a protože nemají účet u googlu, tak nemohou. Hm.
Dnes jsem přišla na parkoviště a tam nebylo moje auto. Napřed jsem si myslela, že jsem tak ospalá, že si nepamatuju, kde jsem zaparkovala. Doufala jsem, že prostě blbě vidím. Neee! Na zemi byl zmáčený prošlapaný papír sytě oranžové barvy oznamující o odtahu auta. Poznávací značka nebyla k přečtení, ani telefon. No jo!!!! Já sice zaplatila za parkovací místo, ale ten papír jsem pěkně uložila do kastlíku pod palubovku, že...a už nedala za okno. Blbec! Nevyspalá! Sehnala jsem telefon na radnici, abych zjistila kam se přiřítit, protože se mezitím moje malá slečna pomalu probouzela u španělské babičky a dožadovala se mlíka. Pak jsem málem omdlela, když mi úřednice řekla, že mám zaplatit 130. Stotřicet čeho???!!! Stotřicet eur???? Vytáhla jsem kartu a tu mi odmítli... poslední den měsíce, oslík z pohádky nejsem. Naštěstí jsem měla u sebe i debetku. Kolik lidí by tuhle částku nemohlo zaplatit!
Pokuta je zaplacená, auto je v MOJÍ garáži, dítě nakrmeno a spí. Nakoupila jsem, a protože v obchodě vybírali potraviny pro lidi v tísni, tak jsem nakoupila i něco málo jim. Aspoň to malinko člověk může udělat. Nevím, jestli jsou takové sbírky i v Čechách, ale tady se rozmáhají a přijdou mi hodně efektivní. Potraviny jdou do azylových center zřizovaných radnicemi a tam si může kdokoliv přijít a požádat o pomoc. :(
Za hodinku jedu pro chlapáčka a budu se těšit na víkend. Budem návštěvovat, protože se v tom dešti, co tu s výjimkou pár dní padá od začátku prosince, nedá nic jiného dělat.
Jo, přece jenom něco mi jde. Začala jsem, asi jako polovina českého národa, péct nehnětený chleba a už jiný nepečeme, nejíme, zamilovali jsme se do něj. Už jsem vyčíhla kombinaci mouky a semínek, co nám nejvíc chutná, a tak každý 3-4 den večer zadělám na těsto, druhý den ráno upeču a je hotovo. Dnes se chystám ještě na meruňkovou marmeládu a nějakou tu buchtu.
Ještě pár fotek z našeho obydlí, první foto úsměv a pár polepených autíček mojí japonskou dekorativní páskou (grrrr) :).
Přeji krásný víkend a žádné pokuty ;).
To teda byl den, ale kdyz vidis jak se Amalka na tebe krasne usmeje tak na vsechno musis zapomenout.Holka pekne roste.
ReplyDeleteMilá Ello, to víš, že na všechno zlý hned zapomenu, asi proto mám tak domotanou hlavu a dělám hlouposti :D.
DeleteNehtíky máš upravené, oběd připravený, autíčka polepené (za mě je polepil jinou páskou ;) ), Amálka má zatím pořád světlejší očička (slíbily jsme si to, než jsem odjela), vrabčí hnízdo na hlavě, akorát jí trošku vyrostly vlásky. A jsou světlejší, nemýlím-li se. To s tím autem je tedy PECH! Vím, jak vždycky letíš pro parkovací lístek. A taky co se dá pořídit za ty prachy.
ReplyDeleteChleba byl opravdu skoro jako u nás, jenom jsem zapomněla ten název :( Hezký víkend vám i dětem. Mají dneska u nás svátek.
Brabi, ten chleba jsi nejedla. Co jsem dělávala předtím a který jsi okusila, byl z koupené směsi. Ten, o kterým se zmiňuju teď, je daleko lepší :).
ReplyDeleteTak honem, šup sem s receptíkem na chleba. Už doma dělám máslo, uděláme si k němu ještě chleba ;)
ReplyDeleteAhoj Misho,
ReplyDeletetak my si tu všichni myslíme, že máš přece nový miminko a málo času, no a ona si Misha dělá nehtíky, peče chlebík, chystá tříchodové obědy, buchty a marmeládu a ještě si v mezičase lepí na autíčka pásku :-) haha - já vím, že to ne Ty :-D
Asi je miminko hodný, to je prima. A první úsměv je prostě okouzlující!!!
S tím autem je to pech, taky mě vždycky naštve, když zaplatím za něco, co jsem nezavinila. Už se mi to stalo dvakrát (sem patří smajlík bouchající hlavou o zeď).
Brala bych osvědčený recept na chleba z nehotové směsi.
Zdravíme usměvavou panenečku :-)
Jé to je úsměv číslo jednička s hvězdičkou. A tak trochu hádanka, čemu se Amálko směješ? Vypadá to, že má máma na hlavě helmu, že by cyklistickou? No jo no když zapomíná na auto. To by se chlapovi stát nemohlo, sice by zapomněl dítě v sedačce na parkovišti, ale nedat lísteček za okno?? hm, to ne, smajlík mrkající. Misho, já jsem jednou zapomněla kde jsem zaparkovala, a to auto hledala 3 dny. Bylo to v době veletrhu a já spěchala na naši expozici, auto prostě zaparkovala někde ve dvorech kde jsem našla místo. Večer to tam vypadalo úplně jinak, místo milionu zaparkovaných aut prázdné ulice, dvory a já bloudící tmou :+(
ReplyDeleteJeště k tomu doma pečenému chlebu: člověk nemůže pečivo pouze vyrábět a tak vždycky bloudím pekárnou a nic NIC se mi tam nelíbí, to moc tmavé je pouze obarvené a má příšernou chuť, to moc cereální je plné vloček ztvrdlých nestravitelných, to moc bílé absolutně bez živin a po několika hodinách už jenom slepená žvejkačka, šumavský chleba, bílovický, kmínový prostě chleba, který kupuju jen občas třeba když mám domácí sádlo, miluju croasany jenže fakt jenom jako zákusek když se chystá francouzská svačinka. No a tak nešťastně odbloudím ke křupáčkům a něco hodím do vozíku, ale představte si najednou se objevily takové čtveraté ani moc tmavé ani moc světlé tak napůl z celozrnné mouky rohlíčky, které jsou úplně doslova olepené slunečnicovými semínky a je u nich napsáno, že jsou pečené v kamenné peci, zaujalo mě to, jeden stojí 5kč asi v dnešní době snad není tak hrozná cena pro toho kdo kupuje třeba těch rohlíků jenom pár. A ty mají úžasnou chuť, zkuste je ani po několika dnech nejsou špatné, konečně, hurá...našla jsem na vebu jak se jmenují - vital kostka slunečnice a jsou pečené z pšeničné trhanky.
ReplyDelete