Koncepce v oblasti identity a osobní soběstačnosti:
- manipuluje s plastelínou: hněte a tvoří kuličky
- dělá kuličky z jemného papíru, alobalu...
- trhá různé druhy papíru: hedvábný, tvrdší papír...
- rukama lepí kousky jemného nastříhaného papíru
- otvírá a zavírá víčka plastových lahví
- vysvléká panenky
- kreslí svislé čáry s určitou přesností
- chodí v šířce 20 cm bez vybočení
- dělá krkolomné kotrmelce
- umí se zatočit ve stoje, tzv. piruleta
- umí se posadit na "turka" zády opřený o zeď nebo o opěradlo
- na židli sedí rovně
- obouvá a vyzouvá se sám, sám si umí obléknout a vysvléknout kalhoty, slipy (kalhotky) už úplně sám
- rozepíná větší knoflíky
- rozepíná a zapíná zip
- používá správně příbor
- sám si vyčistí zuby
- napodobuje některé grimasy: pláč, smích, překvapení, hněv...
- napodobuje některé výjevy dramatu
Koncepce v oblasti objevu sociálního chování:
- symbolicky opakuje konverzaci, kterou předtím slyšel (telefonování, nákup,...)
- s pomocí dospělého a bez diváků představuje velmi jednoduchou scénku, která obsahuje celé věty
- hraje si s odpadovým materiálem přičemž používá fantazii a kreativitu
- hádá předměty z každodenního života, podle popisu a které má před sebou
- respektuje střídání s ostatními dětmi
- pomáhá a radí svým spolužákům, když to potřebují
- sdílí hračky se svými spolužáky, kamarády, přičemž respektuje střídání
- posbírá hračky a uklidí místnost než začne dělat jinou věc
- z místnosti se přesouvá spolu se svými spolužáky v zástupu
- běžně používá slova slušného chování: prosím, děkuji
Koncepce v oblasti komunikace a reprezentace:
- používá, když to potřebuje, specifický slovník k danému tématu
- recituje básničky a zpívá písničky, s kterými pracovali
- hádá známé předměty podle jejich popisu
- svým kamarádům, co den předtím zažil, nebo svým rodičům, co dělal ten den ve školce
- reprezentuje jednoduché dramatické scény
- vybírá hračku, knihu, předmět (pouze jeden) mezi dalšími, které má před sebou
- podle pořadí správně odříká číslovky od 1 do 10
- umí napočítat do 3
- správně identifikuje čtverec a čtveraté předměty
- identifikuje červenou barvu a předměty této barvy
- třídí předměty podle barev
- třídí předměty podle jejich velikosti: velký - střední - malý
- dává předměty podle pokynů dopředu nebo dozadu
- rozezná správně pole, kde je moc/málo předmětů
- písničky doprovází gesty a rytmickými pohyby
Pravděpodobně je překlad kostrbatý, odpusťte mi to, je pozdě a já jdu spát :)
Tak tohle by si měly přečíst maminky některých budoucích prvňáčků. Každoročně např. svádíme slovní přestřelku o dovednost zavázat si kličku u botky. Děti prý to nepotřebují umět, poněvadž mají boty na sucháč. Když pak jdeme na tělocvik, připadám si jako král Miroslav. Jen těch pyšných princezen i princů je na mě jaksi moc. Pokud tohle skutečně u vás umí 2-3 leté děti, pak se mi znovu potvrzuje, jak naše děti klesají v dovednostech na velmi nízkou úroveň.
ReplyDeleteNapocitat do 3 jsem v tomto veku urcite neumela a pochybuju, ze jsem recitovala basnicky. Ja si zas uprimne myslim, ze jsou veci, ktere deti opravdu uz nemusi umet a jine ano a na ty se zapomina. Byli jsme ne nejakem testu znalosti a bylo videt, ze test je z 50.let, kde se testuje znalost obili a co ji drubez, netvrdim, ze to ke znalostem nepatri, ale dnes deti maji 1000x vice informaci a mnoho z nich znaji, ale to uz nikoho nezajima, kdyz holt to dite nevi, co ji ta drubez...
ReplyDeleteach jo, zase plány, čísla, normy, směrnice..To je jak výcvik cvičených opiček. Dobrý pedagog (a rodič, samozřejmě) má snahu vytáhnout z děťátka sotva plenám odrostlým to nejlepší. Mě ten souhrn svým způsobem nahání husí kůži...Ale chápu, že činnost vedení se musí pro nadřízené orgány (a tvrdě platící rodiče) "dát na papír". To je i tady. A pak se vymýšlí, jak pojmenovat fakt, že dítě je veselé, šikovné, komunikativní a umí se správně v zástupu ksichtit. ;)
ReplyDeleteAhoj, je to v pořádku, neřekl bych, že jsou to čísla, normy, směrnice. Pokud se člověk zamyslí, jsou to komentáře k projevům malých dětí. A trefné. Zkuste to formulovat lépe. A pokud je to plán "oficiálních osnov" školkových, není na něm nic špatného. Alespoň je vidět, že se někdo nad školkou zamýšlí jako nad vzdělávací či vychovávací institucí, nikoliv jen jako nad odkladištěm dětí. Dobrý. Dobrý. J
DeleteKdyž si tak probírám znalosti jednu po druhé, které by tříleté dítě mělo zvládnout, nepřipadá mi to zase nijak těžké ani složité. Většina dětí to podle mne umí. Jistě ale záleží na správně položených otázkách a přístupu dospělého. Nemůžeme čekat od malého človíčka, že sám souvisle bude vyprávět například co celý den dělal ve školce. Jestli si ve třech letech dítě neumí samo obléct kalhotky, je to chyba dospělého, ne dítěte. I když je má občas naruby nebo obráceně. Spousta dospělých dítě k samostatné činnosti nepustí, protože nemá čas nebo trpělivost nebo podobně... Prošlo mi rukama dost malých dětí, abych mohla tvrdit, že tohle při dobrém vedení zvládnou. Ale je fakt, že některé dítě v 15 měsících umí říkat basničku nebo zpívá a jeho sourozenec ve třech letech začíná mluvit. Ale po pár letech se to srovná :)
ReplyDeleteJá, když jsem si ten soupis četla, tak jsem byla mile překvapená. Mile, protože se mi jen potvrdilo to, že ta naše školka je dobrá. Andrés i ostatní děti tam chodí s nadšením, po čtvrt roce jsme dostali domů CD s fotkami a komentáři, složku s pracemi a na každém z těch papírů bylo vidět, že nad tím paní učitelky přemýšlely. Dětem se velice dobře věnují, rozvíjejí u nich při každé hře jemnou motoriku, samostatnost, práci v kolektivu, slušné chování, rytmiku, dramatiku....To jaké jsou výsledky záleží na mnoha faktorech a rozhodně není nutností vše toto zvládnout. Pro nás rodiče je dobré vědět, co všechno MŮŽE tak malý člověk umět a třeba se pak doma chytí za nos a uvědomí si, že si s dítětem sice doma čte a hraje s kostkami, ale že už ho k ničemu nepustí, aby samostatně bojovalo a učilo se třeba si zapnout ten knoflík.
ReplyDeleteOd 3 let tu dětí chodí do školy, kde princip výuky je podobný tomu školkovému, ale kde už je v kolektivu 25 dětí, kde se už učí číst a psát a kde už má na doma úkoly. Vzhledem ke španělskému časovému harmonogramu začíná výuka v 9 hodin a končí v 17:00, mezitím mají samozřejmě několi přestávek a 1,5 hodiny volno na hraní, spinkání... To je dost dlouhá doba na to být bez rodiče, proto je opravdu nutné, když je dítě dost samostatné a umí se třeba prosadit a nenechat se zastrašit. Určitě se v dnešní době dětem věnuje daleko víc erudovaně. Na dětech je to znát. Už tak malý prcek umí daleko víc věcí než já v jeho věku (pamatuju si přesně ten moment, kdy mi na školní zahradě, v 5 letech DOCVAKLO, CO jsou to barvy...trojúhelník jsem poznala až ve škole a nebýt mojí maminky, která se nám tak moc a ráda věnovala, neuměla bych nic vytvořit rukama a kotrmelec bych začala trénovat až na prvním stupni. Na Andrýskovi vidím, jak je nadšený, když něco pochopí, děti jsou jako houby a milují pocit poznání, pochopení a respektu. Snad nikdo nemá rád, když je za "blba" :)
Všem vám ale moc děkuji za komentáře :)