Předjarní kašlání na svět

Vím, už dlouho jsem nenapsala. Minulý týden jsme se postupně všichni doma navzájem nakazili bacily a s větším či menším úspěchem jsme se léčili. Máme pokažený notebook, musím ho dát opravit, znamená to pro mne cosi jako ztrátu pravé ruky. Co si počnu, já, bez počítače a internetu?? A včera jsem píchla pneumatiku o obří hřebík, kterých tu je v okolí dost, díky těm všem stavbám. Naštěstí jsem blondýna a tak jakmile jsem nešťastná začala obíhat auto přiklusalo několik stavbařů a dávali mi rady. Rad mám plnou hlavu, jediné, co potřebuju je vyměnit kolo, do toho se jim už nechtělo.

Alespoň pár obrázků z minulého týdne.

Tady je to moje menší sluníčko, tedy vlastně tygr nebo žralok, malý chlapeček narvaný testosteronem, který občas neví, co se sebou a svými hormony. Moc nejí, moc roste a já jsem honem musela nakoupit oblečení. Je to machr na telefonování, vždycky, když může, tak mne předběhne a zvedá telefon, takže se dostávám do prekérních situací, ale je to milé a odpudí to vnucovače levnějšch tarifů. Do školky chodí s nadšením, je vidět, že se mu tam líbí. Jsem ráda, protože už vím, že se v kolektivu neztratí, chová se slušně a když mu někdo ublíží, tak se sebevědomě brání. Ve španělštině se velice rychle zdokonaluje a trošku se mu to doma plete s češtinou a vytváří svá slova. Ale myslím, že základ už má, už ví, že na mě se musí mluvit jen česky a když něco honem neví tak glosuje "ješiš, já to popletla!". Je to absolutně dvojjazyčné dítě, v noci často povídá a protože jsem s ním pár nocí zase strávila, tak mohu potvrdit, že mluví v obou jazycích. Jeden sen česky, jeden sen španělsky. :) Občas spolu trošku bojujeme, jsme trochu prchliví a všichni tři jsme vůdčí charaktery, tak si Ondřej samozřejmě prosazuje svou. Ale každý večer si řekneme, že se máme moc rádi a zulíbáme se. :)

Když nám bylo jeden den líp, vyjeli jsme si na vycházku do jedné z okolních vesnic. Všechny jsou si podobné a krásně kamenné, kde bydlí milovníci koček a ovčího sýra a kde u kostela čekají na své pánečky malí oříšci. Bylo moc pěkně, ale foukal ledový vítr. S chutí jsem si potom s Andrýskem dala sušený zázvor (miláček, moje ajurvédické dítě), tatík to nemá rád ;).

Příště zase něco tvořivého. Mějte se moc prima a žádné bacily!