Moji milí čtenáři, nechci být otravná s mou dracenou, ale musím se podělit o zkušenost.
Tato rostlina pochází z Brazílie, nazývá se taky jinak "strom z Brazílie", "strom štěstí" (ano, s tím názvem se ztotožňuji). Je to tedy tropická rostlina a velmi by mne zajímalo, kdo je jejím opylovačem. Kvete totiž jen v noci, se západem slunce začnou pučet nové květy a po úsvitu ráno odkvétají. Mohou ji opylovat třeba noční motýli? Kolibříci? Moc se mi líbí mít takový poklad doma, vědět, že je to královna z pralesa, která dává laskominy hmyzu, o kterém si mi ani nesní. Kolem osmé večer se celý dům zaplní nádhernou vůní, která mi připomíná růži, ylang ylang, hyacinty a jasmín a kolem deváté ráno se vůně vytrácí. Nové květy jsou schované a čekají na další setmění. Fascinující. Vím, že potřebuje teplotu mezi 20-25 stupni, nemá ráda přímé slunce, ale miluje dostatek světla a co ji dává liftingovou masku je vlhko. Takže kolem ní každý den skáči rituální tanec s rozprašovačem a rosím a rosím, pak utírám podlahu, ale kytka je evidentně šťastná. :D
Tady je pár fotek, které jsem pořídila pozdě večer za umělého osvětlení, podle toho taky vypadá kvalita. Neumím fotit bez přirozeného světla!
Trochu jsem zase "vařila" a udělala další mýdla. Některá nepovedená, některá lepší. Rozhodně jsem neuspokojila svůj perfekcionismus, takže budu pracovat dál a chci se pokusit o mýdla vyrobená na bázi hydroxidu sodného, což jsou tzv. mýdla olejová.
Toto je jedno z podařených, vhodných na citlivou i dětskou pokožku, na pokožku trpící akné či ekzémy.
Složení: glycerín, vývar z měsíčku lékařského, olej z měsíčku lékařského, mandlový olej, dužina z aloe vera, esenciální olej z heřmánku a citronu, sušené květy měsíčku.
Je mi jasné, že budu pořizovat rostlinu aloe vera, budu sázet měsíček a levanduli a budu si přát růže ke každé příležitosti, protože je budu potřebovat na výrobu růžové vody. Hlavně se shodnu s Andrýskem na tom, že dělat věci "já sama" je prostě vzrušující. :)
Je mi jasné, že budu pořizovat rostlinu aloe vera, budu sázet měsíček a levanduli a budu si přát růže ke každé příležitosti, protože je budu potřebovat na výrobu růžové vody. Hlavně se shodnu s Andrýskem na tom, že dělat věci "já sama" je prostě vzrušující. :)
A ještě pro potěchu, mé nejoblíbenější květy. Neodolala jsem a koupila si v květináčku už vykvetlé narcisky. Mám svoje cibulky zasazené, ale teprve se klubou.
Ať máte vydařený víkend a slunce v duši :).
Vidím poprvé kvést dracénu, škoda že ne naživo a že si nemůžu vychutnat i vůni.
ReplyDeleteTvoje mýdla jsou moc zajímavá. Zvláště ta pro alergiky. Co já se natrápila s mými dětmi a oni dodnes trpí a jakmile jim něco nesedne, okamžitě se jim ekzem vrací. Měsíček používáme, ale aloe vera je pro ně dráždivá. Každý to má asi jinak.
Hezký den. U vás je určitě teplejší, ale musím říct, že tady už jaro taky visí ve vzduchu. Těším se.
Bojím se říci nahlas, že dneska mi počasí už připadalo jarně, abych to nezakřikla! Mám radost z tvojí výroby, ta posedlost je mi velice blízká, jen vymýšlej.
ReplyDeleteA z té dracény se raduji s tebou. Je to úžasné, nikdy jsem ji kvést rovněž neviděla, má nádherné květenství, musí krásně vonět. Jistě ji opylují noční můry, četla jsem, že také opylují, je více rostlin, které rozkvétají a voní na noc. I nocenky, keříky, které rostou i u nás jako letničky, ale původně jsou odněkud z teplejších krajin jako trvalky.
Maravilloso!Las flores de la dracena y los narcisos son muy bonitas.Tienes la primavera en tu casa.Besitos Ralu:)
ReplyDeleteAhoj španělko, ty mýdla úžasné, to je jako čarodějné vaření, jak je možné, že to takhle ztuhne? Mícháš olejíčky s bylinami a pak je z toho něco voňavého, průhledného a tuhého, asi je to zázrak. Když jsem pracovala v zahradnictví natíraly jsme si s holkama upracované a vysušené ruce přímo listem z áloe a těšily se jak okamžitě přestaly bolet. Včera jsem ji viděla v obchodě a dnes se pro ni chystám. Znáte to taky? Ten pocit, něco objevíte a nekoupíte a večer doma kroutíte hlavou, proč vlastně. Vždyť to je přesně to, po čem jsem pátrala tak dlouho, tak k čemu to rozmýšlení. Je malinká nebudu jim moci olámat, ale časem mi jistě nějaký list poskytne. Jednou jsem mluvila s člověkem, který už neměl moc života před sebou, měl tu nejhorší nemoc, byl mladý, zoufale se držel života, psal šílený básně a rychle se ženil aby ještě mohli mít děťátko. Byli jsem jim na svatbě a nevěsta si přála koťátko, protože oni ve městě všeho nechali, koupili si stateček, pěstovali zeleninu a růže a jahody a hlavně bylinky. On tehdy řekl na co nikdy nezapomenu. "To je jedno co a kdy se stane, já chci být do poslední chvíle pod oblohou, sedět na vlhké trávě, probírat hlínu rukama a dávat do ní semínka". Jeli jsme na svatbu, vezli koťátko a oni se brali pod jabloněmi a celá jejich zahrada kvetla, byla to oáza mezi zemědělskými zahradami s řepou a bramborami. Kristýnka mi řekla, všechno co zasadí Bořek okamžitě vyroste a daří se tomu... Byl to boží zahradník? nebo na tom něco je, že když ty rostliny fakt milujeme a nemáme je jen tak pro krásu ale něco z nich rukama a láskou vytvoříme, že nás příroda přijme, jako nezbytný článek v řetězci, dobrý element a pak se můžou dít věci. Jako třeba rostlina která nikomu nekvete, rozkvete... Nutno dodat, že Bořek stále žije a podle doktorů, teda už léta neměl, Kristýnka má malou Kristýnku a z kotěte se stal taťka velkého kočičího klanu, protože oni by přírodě v cestě nestáli, ani by je to nenapadlo a všechny ty kočky živí, ale zase na jejich velikém pozemku není žádná myš ani krtek.
ReplyDelete