Do nového žlutooranžového, veselého pokoje, který Andrés s výskáním rád přijal a kde si i hraje (dřív ze zeleného pořád utíkal i na spaní pokud možno) přibyly polštářky v klukovských barvách. K polštářkům jsem ze stejné kolekce látek udělala tři košíčky na drobnosti. Na pastelky, puzzle a dopravní značky.
Radost veliká na obou stranách. :)
Po spoustě letech se podařilo, aby se dneska sešla CELÁ rodina! Chyběl jen jeden strýc a teta a 3 už dospělí Andrýskovi bratranci.
Celkem 28 dospělých a 12 dětí!!! Dokonce se zdařilo ten lidský "potěr" posadit a sesadit, zmatkující tetičky posunout na správné místo a udělat společnou fotku! Neuvěřitelné!!
Fotku nemám ani jednu, protože si netroufám na focení lidí nikdy, natož při takové příležitosti. Většinou dopadnu tak, že na 50 fotkách mám několik opakujících se obličejů, něčí pěkná záda nebo rozmazanou šmouhu naznačující nějaké dítě ;). Nechám si do archivu přeposlat fotku od někoho šikovnějšího ;).
Pokojíček je v příjemných barvách. Bude se mu tam dobře hrát. Jsme zvědaví na společnou fotku ;)
ReplyDeleteVíš brabi na co jsou hromadné fotky....na to, že se uloží a pak se na ně nikdo nepodívá. :D Kdoví kdy se k nějaké dostanu...zatím stačí ještě živé vzpomínky :D.
DeleteTo je krásný pokojíček. Je zajímavé, jak barvy děti ovlivňují. Kdysi jsem četla nějaká skripta kde to bylo do detailu popsáno. Dodnes si pamatuju, že oranžová je velmi vhodná pro děti. Optimistická, způsobí činorodost, ale ne tak jako červená přílišnou. Pro mě představuje barvu domova. Všechno co je oranžové je příjemné: dřevo, odpolední sluníčko, meruňky, rajčata, ořechy, měsíček zahradní a zrzaví lidi. Našla by se ještě spousta věcí. Jako první mnou vyzdobený byt v Jundrově, byla oranžovobílá tapeta, starý kredenc natřený na smetanovo s oranžovými držátky a oranžovožluté povlečení.Taky je zajímavé, že moje holky zelenou barvu vůbec nemají rády a vůbec ji nekupují a normálně naši malí kluci se porvali o starý zelený tričko, oba ho chtěli hrozně. Začala jsem to sledovat a třeba Bastyšek maluje jenom tmavězelenou pastelkou, jinou nechce. No možná to způsobil Petr Pan, který je celý oblečený do zeleného anebo Matýskův tatínek, který má tuto barvu rád. Asi půjdu a koupím jim zelený trička :+D
ReplyDeleteSaro, tak to ta zelená trika budeš muset pořídit! Člověk míní a děti mění. Mají svůj styl, svoje barvy a když Andrés začal s tím, že miluje žlutou, tak jsem si nemohla nevzpomenout na Lisetku a její vášeň pro tuto barvu. Je to barva světla, života, děti jsou intuitivní a třeba ta zelená je právě ta přírodní, uklidňující, ale myslím, že Petr Pan v tom hraje nemalou roli ;).
Deletemoc hezké látky i ty barvy. hezké košíčky na hračky! a podobné rodinné setkání pořádáme každé léto na jeden prodloužený víkend. je nás taky něco přes třicet. je to vždycky velká radost a velký chaos :-)
ReplyDeleteSonjo děkuji za pochvalu! Já tedy na takové sešlosti nejsem zvyklá, jen jednou za pár let nějaká ta svatba a musím říct, že to tedy chaos byl :D. Hlavně ať jsou všichni zdrávi a nikdo nehledá důvody pro rodinné hádky :).
DeleteTrochu podobné barvičky mám v obýváku, taky mám moc ráda tuto kombinaci barev, hezky jsi to vymyslela. A těch krásných knížek!!! Nejvíc se mi líbí ty plátěné košíčky. Malému Ondráškovi se tam bude hezky bydlet.
ReplyDeleteVerunko, tak to moc děkujeme :). Látky jsou všechny z jedné kolekce a ta žlutooranžová na zdi, to mi poradil tak trochu hippie mladý malíř pokojů. Napřed jsem myslela, že to je obyč barva, ale pak jsem viděla tu ostrost a živost a vzalo mi to dech. Potřebovalo to trochu ztlumit jemnými barvami. Určitě se i vám v pokoji dobře vegetuje :).
Delete28 dospělých a 12 dětí? To bych asi nezvládl. :)
ReplyDeleteKdo říká, že já to zvládla?? :D Celé pondělí jsem si připadla jako kdybych měla "opici". ;)
Deletekrásnej pokojíček. Barvy mají na děti velký vliv. Můžou způsobovat splín i hyperaktivitu. Ale stačí jen mít oči dokořán, poslouchat co dítě říká, jaké signály vysílá, na co jak reaguje. A není nic jednoduššího, než smíchat barvičky a udělat mu radost. Máme ve školce čtyři barevné třídy. Zelenou, žlutou, oranžovou a červenou. V každé se člověk cítí jinak, přestože je tam všechno uděláno pro děti a jejich potřeby i potěšení. Musím říct, že oranžová hřeje i v zimě a červená je příšerně nefotogenická. V zelené se dobře spinká, žlutá je veselá... Ale děti je všechny mají rády. Hm, je to složité. :)
ReplyDeleteVelkou rodinnou sešlost bych asi nezvládla bez újmy na zdraví. Ale kdoví, určitě záleží na celkové atmosféře..
Andriskuv pokoj je moc hezky vubec se nedivim ze tam je ted spokojeny.To se vas teda seslo hodne to uz je nejakych lidi.Precetla jsem si starsi prispevky a podivala se na fotky ,brisko ti pekne roste a i ja se uz tesim az se dozvime co to bude {holcicka} hi hi hi.
ReplyDeleteNo ano, Ello, holcicka...teda pokud na nas nakonec nevykoukne dalsi chlapecek ;) :D.
Delete