pro paní učitelky pozornost od česko-španělského žáčka. Ondráškova třída je nejvíc mezinárodní a je to dobře. Jak příjemný byl rozhovor s Andrýskovou třídní učitelkou, rozenou Angličankou, která nosí v culíku zapíchlé kvítko nebo barevnou tužku, má krásný britský akcent a je výborná! Máme štěstí. Prý jsou děti cizinců ve výhodě. Létají po světě beze strachu a cizí kultury jsou jim blízké, jsou otevřené k neznámému a rychle se učí nové věci a jsou především tolerantní. Její poznatek z praxe. Ondrášek pochytil její přízvuk (já takový nikdy mít nebudu!) a dělá frajera a půl dne mluví anglicky. Jako Čech je tu jediný, jediný koho znám v Pamploně. Stále marně hledám nějaké krajany a NIC. :) Cizince ale přitahujeme a díky škole máme nové kamarády, jednu belgickou holčičku a anglického chlapečka. Zítra se jde letos do školy naposledy, všichni potřebují oddech a paní učitelky obzvlášť. ;)
Takže jestli jsem pozorná čtenářka, umí tvůj Andrýsek už třetí jazyk. To je skvělé.
ReplyDeleteMně by se hodně stýskalo, být na tvém místě. Jsem někde dva tři dny a už stůňu touhou vrátit se. Jenom skutečně hooodně moc lásky by mě přinutilo žít jinde. Já ji našla doma :-) A ty zřejmě tam u vás na jihu.
Celé tvé rodince přeji hezké sváteční dny, Andrýskovi navíc tu úžasnou dětskou radost u stromečku.
To je zajímavé, co říkala ta paní učitelka o dětech cizinců. Je to dobře. Jednou jsem někde četla, že kapacita našeho lidského mozku je zdaleka nevyužitá a možná to je to, co nás překvapuje na tříletém dítěti, které je schopno si pamatovat slova ve třech jazycích najednou. Škoda, že tuto schopnost věkem člověk rychle ztrácí (aspoň já ano). Takže mládeži do 50let, učte se!!! Máte pořád zatím šanci.
ReplyDeleteMyslím, že uděláte paní učitelce radost s mlskem ;) Jistě to ocení. Ty krabičky jsou bezvadné. My jsme se je učili s Kryštůfkem v kroužku-origami také dělat. Je fajn, že si člověk může udělat velikost přesně jakou potřebuje.