Opět doma, olé olé olé

Moji milí čtenáři,

moc ráda vidím, že sem ke mně chodíte nakukovat, proto vám chci moc a moc poděkovat za přízeň a komentáře!

My jsme se vrátili v sobotu v noci z cesty, včera jsem probouzela k životu kytky, které prodělaly šok z horké vlny a takřka celý den prala prádlo a aklimatizovala se. Byla jsem neobyčejně činorodá, tak mi na blog nezbyl čas. A. už je se mnou doma, prakticky až do 7. září budeme spolu, léto tedy patří nám, co víc si přát :). Před chvílí jsem dítě i proti jeho obrovským protestům nacpala do postele odpočnout si, protože má docela rozhozený režim. Stačí, že já jsem si nestihla poupravit hodinky a ráno jsem vstávala o hodinu později! Dneska jsme nakoupili jídlo, bylo to tu jak u vyjedeného krámu. K večeru se snad muž vrátí neee moc pozdě a já stihnu ještě někde nakoupit svíčky a ozdoby. Na zítra totiž budeme chystat rodinnou oslavu malého oslavence. Malá oslava proběhla už v den jeho narozenin v hotelu na dovolené, ale přeci jen to nebylo jako doma :). Andrés měl jasné přání, chtěl slona a popelářské auto. Tak specifické auto jsme nesehnali, ale nějaké přeci ano a slona jsem ušila ještě před cestou. Měl z něho velkou radost, já tedy taky, i proto, že to byla moje první ušitá hračka a trochu jsem se s ním prala. Narozeniny proběhly v den semifinále Eurocopy, a protože Španělsko bylo u toho, neunikli jsme a mezi fanděním A. přijímal gratulace. Nic naplat, takové fotbalové šílení má něco do sebe, patří přeci k životu sdílená radost z nedůležitých věcí, alespoň tak Španělé zapoměli na svou ekonomickou bolístku, což jim moc přeju!

Dnes tedy foto rukodělné a tak trošku dovolenkové. Ostatí z cesty musím ještě přebrat, upravit a snad se dostanu k tomu i něco o letošní destinaci napsat.