Friday, December 9, 2011

Dotek motýlích křídel



via fler - shellka


via fler - hudlova


via fler - papirovy-bourek


via fler - rosette




via fler - kakou









via fler - mimapaint
















Milé blogerky, milí blogeři

změnili jste mi život. Nakukování do vašich pokojíčků a dílen a snů mne pohltilo, každý den se těším, co nového inspirujícího objevím. Pocit zmatku, že žiji hlavně virtuálně, se vytratil. Dřív existovaly kluby, spolky, kde se sdružovali lidé se stejným zájmem, koníčkem, kde o své vášni diskutovali a tvořili. Teď to nahrazuje internet z pohodlí domova. Ve svých legínách a strašně tlustých ponožkách, o půlnoci se zapnutou chůvičkou, sedávám na koberci v obýváku a nechávám se unášet.
Máte to obdobně?

Přeji vám krásný víkend :)

8 comments:

  1. Mám to podobně. Výčitky, že sedím u netu, že mám jen virtuální kamarády..Ano, nesmí se to zaměňovat s životem naživo, ale přesně jak píšeš. Kluby, spolky, pokec, rady, ponaučení, solidarita, názory. Kdepak bych je sbírala a dopřávala si? Celý den jsem v jednom kole, z domu do společnosti se neurvu, jak je rok dlouhý. Tady jsem neomezená časem, počasím, ekonomickou situací, dostupností. Takže díky vám blogeři a blogerky, změnili jste mi život. K lepšímu :)

    ReplyDelete
  2. Ano, ano, třikrát ano, přesně tak to mám i já. Cožpak vy, máte ještě spoustu času před sebou, ale já denně děkuji svým dětem, že mne donutili před šesti lety porozumět aspoň trochu PC a internetu, založit si webové stránky a komunikovat. A to mám dva babince kamarádek a v práci také společnost. Nechápu svoje vrstevníky, kteří se dobrovolně (nebo paličatě?)odsunuli na vedlejší životní kolej jen proto, že si myslí, že se to nenaučí. Jestli by mne v životě napadlo, že si budu psát s lidmi z celé naší země, Slovenska, Kanady, Austrálie, atd., kteří rovněž díky internetu si mohou popovídat se svými bývalými spoluobčany. Prohlížím fotografie jejich domovů, zahrad, rostlin, překvapuje mne, že tam roste to, co i u nás. Jen ty papoušky na stromě tady nemáme :)Díky internetu můžu denně navštívit domov mé dcery a vnoučka, kteří žijí dost daleko, pustit si video, slyšet brebentění a těšit se z toho. Moji rodiče by mohli akorát napsat dopis, který by šel šest neděl jednu cestu. Internet jistě nemá jen dobré stránky, ale mně velice obohatil život.

    ReplyDelete
  3. Jo jo je to tak ,co se mi libi na blogovani je ze si muzeme nakouknout do zivota lidi po celem svete a nechat se inspirovat jejich napady.Tim ze jsem zacala blogovat tak uz letos mam upecene vanocni cukrovi ke kteremu jsem se vzdy musela prinutit az na posledni chvili ale kdyz jsem videla ze vsichni uz pecou tak jsem se do toho take pustila.

    ReplyDelete
  4. :) jsem rada, ze v tom nejsem sama! :)

    ReplyDelete
  5. Já musím ještě jednou! Teprve teď si pořádně prohlížím obrázky v tomto článku. Ty děti na videu jsou roztomilé :) A ten tepaný motýl-přívěsek je krásný, kolikrát jen musel umělec ťuknout kladívkem..., nebo ten další, modrý přívěsek s motýlkem, textilní lístečky na šňůrce na třetím obrázku. Podobné elfí víly jako jsou kresbičky na talířcích prodávají na vánočním trhu na stánku. Pořád dokola žasnu, co všechno lidi umí. Hezké.

    ReplyDelete
  6. Ano, oblíbené blogy, které navštěvuji, mě často opravdu inspirují a hlavně baví. Je fajn moct si ukázat, co jsem zrovna vytvořila nového já nebo někdo jiný. Pochválit se vzájemně. Ať jde o fotky, dárky, domácí výzdobu, pěkný článek nebo něco jiného. A když vidím, jak si ostatní zdobí domovy, vždy si najdu čas udělat to taky. I když letos o Vánocích asi nikdo nepřijde (všechny navštívíme my), budeme to mít doma hezké. Jenom tak, pro nás čtyři :-)

    ReplyDelete
  7. Naprosto stejné. Obohacující, inspirující, dopředu mě popostrkávající chvíle. Spoustu úžasných, kreativních lidí, které bych jinak neměla možnost poznat, nová přátelství na blízko i na dálku. Sdílení je dobrá věc. Naživo i virtuálně.

    ReplyDelete