Po pár letech strávených ve středním Španělsku, které nese název po hradech a kde žádný hrad není, se nemůžu vynadívat na ty středověké zachovalé vesničky v Navaře. Kochám se. Kochám se sluncem a úžasně modrou oblohou, kochám se krásným románským jazykem a bohatou historií, kochám se dotekem arabské kultury a vynikající středomořskou kuchyní. Má to něco do sebe :)
Copak je za tou zdí??? Podívám se tam! To jsou krásné barvičky těch listů. Zatím je ten podzim krásný, ale od zítra bude pršet a bude u nás zima, už se mi nebude líbit.
ReplyDeleteVubec se ti nedivim ze se kochas,ma to takovou romantickou atmosferu.Hrozne se mi libi ty zavesene kvetinace.
ReplyDeleteTy moje řeči o barvách patří k hornímu článku, nějak jsem si je zamotala dohromady. Tady okukuju to kování a závěsy, lampy a zábradlí! Připomíná mi to toho šikovněho umělěckého kováře v Toledu, mám o něm na blogu obrázky.
ReplyDeleteJéé kraťásky a holá klukovská kolínka...tak to já mám už i do postele mnohem teplejší výbavičku ;) :D
ReplyDeleteEllo, ty kvetinace mne okouzlily, jsem rada, ze se ti libi :)
ReplyDeleteRadko, to my uz taky!! :)
ReplyDeleteAlko, no jo, kovari tu meli dost prace, krasne, nejenom ty spanelske boty :). Dneska uz se takove umeni opravdu nevidi, maximalne tak na mrizich na okna.
ReplyDelete