Dnes v noci jsem se vzbudila chladem. Natáhla jsem na nás všechny tři deku a vykoukla z okna ven. Dýchlo na mne vlaho, jasná noc, hvězdy zářily na nebi. Pozdravila jsem přicházející podzim (však já mám před ním pořád respekt, depky z počínající školy se mi každé září neoblomně připomenou). A bylo to krásný. Už se těším, až budeme chodit po okolí a hledat barevné listí a oříšky, budu nosit všechny možné prstýnky, protože mi nebudou konečně otíkat z horka prsty, budu nosit háčkované šály, z jablek dělat obden štrůdl a oblíkat si barevné punčocháče. Zatím je přes den hezky teplo. Ještě toho využijeme! :)
Možná ještě dnes, nejpozději ale zítra, vyrazíme s prckem do zahradnictví a okoukneme nabídku. Mám v úmyslu trochu něco přisadit a přesadit a vyhodit a tak trochu se pošťourat v hlíně. Však těch 5 týdnů, co jsem tu nebyla, je znát. Slimáci si dali do nosu ;)
tady se podzim taky hlásí. Za městem rudé šípky svojí vahou kloní větve k zemi, jeřabiny svítí podél cest jako červené semafory, v noci jde pára od úst a kosi štěbetají o něco dříve a rozčileněji. Rychleji se stmívá, raní slunce je uzívané, když promrkává mlžným oparem. Ale je krásně a doufám,že to tak dlouho vydrží.
ReplyDeleteJojo, večer jsem si musela natáhnout ponožky, už je zima na nohy, je tady podzim. Ať je tak pěkný, jak o tom obě píšete :))
ReplyDelete